Betlém

Betlém obsahuje 70 unikátních figurek vyřezaných ze dřeva a oděných do látkových šatů. Je dílem několika generací kynšperských řezbářů. Výška postav se pohybuje v rozmezí od 20 - 60 cm. Ovečky, koza a další zvířata byly vyřezány po roce 1859. Starší domky byly zhotoveny po roce 1900 a ty novější jsou z dílny pana Karla Štingla z Kynšperka, které zhotovil a zakomponoval do panaramatu v letech 1955 - 1956.
Kynšperský betlém vytvářeli Kynšperáci nejméně od roku 1680 do roku 1955.
20. prosince 2002 byla vyhlášena sbírka na rekonstrukci takzvaného oblékaného betléma, který nemá v zemi obdoby. Ministerstvo kultury betlém starý více jak 150 let prohlásilo v létě 2002 za kulturní památku. Pan PhDr. Vladimír Vaclík, tehdejší prezident Českého sdružení přátel betlémů napsal: ".sděluji Vám, že jsem příjemně překvapen existencí tohoto kynšperského betléma a slibuji jakoukoliv pomoc."

Betlém kulturní památkou

Jesle dlouho unikaly pozornosti přátel sakrálního umění i odborníků. Nenajdete o nich zmínku ani u nestora badatelů patera Procházky, ani u PhDr.Vaclíka. O to více si musíme vážit odborného náhledu duchovního správce P.Mgr.Přemysla Faměry, O.Cr, který v souboru rozpoznal jeho duchovní, ale i historickou výjimečnost a cennost. Přelom tisíciletí se stal počátkem nelehké cesty za obnovu kostelních jeslí. Hybnou silou se stal právě zmiňovaný administrátor exc., člen Rytířského řádu křižovníků s červenou hvězdou. Vraťme se však k samotnému betlému.
Jesle mají tyto základní části:

Figurální část, zhotovenou kombinovanou technikou:

27 postav tvoří jádro chrámového betlému. Postavy jsou zhotoveny kombinovanou technikou, tak že viditelné části těla jsou zhotoveny řezbářsky, stejně tak jako podstatná část skeletu. Následně byly figurky oblečeny do textilního šatu. Může se předpokládat, že šlo o místní řezbáře. Asi deset postav je ztvárněno na vyšší umělecké úrovni. Vlasy jsou řezbované, několik postav však má příčesek z pravých vlasů. Některé z bot jsou řezbářsky zdařile provedeny a navozují porovnání s prokazatelně obdobnou barokní řezbou. Boty prostých darovníků jsou naznačeny jednoduchou řezbou, vyskytují se však i kožené botky. Šaty figur v rozhodující míře nejsou původní a nesou mnohdy znaky nevkusného zásahu.
Postavy jsou rozličných výšek. Lze usuzovat na záměr postavení scény s perspektivním vjemem.

Zoomorfní figury domácí a exotické zvěře, zhotovené řezbou:

Jesle mají zhruba stejný počet lidských postav jako zvířátek. Ovečky jsou svojí velikostí drobnější a neodpovídají výšce pastýřů. Tento nedostatek by bylo možno kompenzovat jejich stavěním do vzdálenějšího místa scenérie. Starobyle působí naivní řezba tří velbloudů. Řezby osla a volka jsou standartními řezbami.

Závěsný deskový obraz s trojrozměrnou postavou Anděla slávy:

Dochovaný deskový obraz, který se věšel nad betlém, byl původně zhotoven ve dvou rovinách. Zadní výjev se zachoval, přední část, která rámovala Anděla slávy, již asi neexistuje. Anděl slávy je dokonalá barokně-rokoková řezba, převyšující svojí úrovní ostatní řezby. Celý komplet ještě doplňovalo oblačné orámování výklenku zádveří tak, že vznikl přesvědčivý obraz jeskyně Narození. Tou dobou se nezavěšovaly drobní andílci. Lze tedy předpokládat, že původně měly jiné určení.

Architekturu města, vytvořenou v 19.století :

Jednotlivé domy budí zdání barokních staveb, zkrášlených fantazií, která neuznávala omezení. Město působí celistvým a harmonickým dojmem. Ze snímků, jež byly pořízeny od konce 19. století až do první poloviny 20. století, je patrná jistá volnost při opakovaném stavění jeslí. Pan Faměra zaznamenal tři možné způsoby rozmístění betlémského města.

Architekturu města, vytvořenou v roce 1955:

Kynšperský rodák Karl Stingl vytvořil nové město s hradbami. Svým pojetím se blíží obrázkům biblických měst ze starých katechizmů. Od roku 1955 bylo právě toto město stavěno, aby se šetřila původní architektura.
Skupinu palem
Nosnou konstrukci

O vánočních svátcích v roce 2000 byla po pauze dlouhé půl století obnovena tradice liturgicky pohyblivého betlému. Návštěvníci spatřili betlém bez postav tří králů. Ti se do objektu, vytvořeného generacemi místních řezbářů od poloviny 19. až do poloviny 20.století, vrací právě na Tři krále. Nakonec už Jezulátko neleží v jesličkách, ale na oslátku odjíždí do Egypta. Tři králové odchází. Tím se zachovává tradice liturgicky pohyblivého betlému, který aktuálně reaguje na jednotlivé církevní svátky.

REKONSTRUKCE Kynšperského betléma

Dřevěné postavičky kynšperského betléma jsou připraveny k oblékání. Restaurátor Václav Stádník, s pomocí své studentky-asistentky, dokončil opravu figurín a 40 ovcí. Odstraňování nátěrů a přemaleb různých kvalit trvá mnohem déle než se předpokládalo, neboť nelze použít chemických metod, ale pouze mechanicky pomocí skalpelu, brusných papírů odstraňovat milimetr po milimetru to, co neodborníci snad v dobrém napáchali na dnes kulturní památce.

Obnažené postavičky v skromné dílně malinko ztrácí na důstojnosti, ale o to více vyniknou rozdíly řezbářské práce, podle které pan Stádník usuzuje, že betlém postupně tvořilo až šest různých autorů. Některé postavy jsou spíše jako loutky, jiné jako figuríny. V betlému se tak sešlo několik černochů. Ne všichni jsou králové. Některé jednoduché tvary postav již předpokládali modeling textilem. Tato postava muže má například velmi krásně modelované ruce.
Náročné byly také opravy ulomených částí, všechny ty prstíčky, nosy, rohy, kopýtka a jiné ulámané části, způsobené nešetrným přenášením,ale i nekvalitním uskladňováním figur. Velbloudi měli zatmelené rány a byli připraveni k retušování.

Největší restaurátorskou prací na figurální části betlému byla oprava oděvů. Paní Štěpánka Dejmalová dokázala z naprosto roztrhaných a zničených částí určit původní stav a precizně ho střihnout a ušít znovu. Všechno maličké jako na panenky. Ale zachovala všechny detaily např. lemování kolem kabátku atd.

Betlém je v kostele Nanebevzetí Panny Marie vystavován v období vánočních svátků. Bližší termíny, kdy je možné jej vidět, budou poskytnuty v městském infocentru.