Nevhodné vyjadřování na sociálních sítích

Může o mě na internetu každý říkat, co chce?

Jednoduše nemůže. Nepravdy nebo urážky jsou často schovávány za princip svobody projevu. Vedle něj však existuje také neméně významný ústavní princip, a to právo na ochranu osobnosti. To zahrnuje ochranu důstojnosti, jména, vážnosti a cti člověka.

V případech, kdy vás nějaká zveřejněná informace poškozuje, půjde často o střet práva na ochranu osobnosti a práva na svobodu projevu. Svoboda projevu samozřejmě zaručuje možnost zveřejňovat pravdivé informace a dělat úsudky. Nepravdy a hanlivé výroky však rozhodně právní ochranu nemají
a bude se na ně naopak vztahovat právo na ochranu osobnosti.

Pomlouvat na sociálních sítí se nevyplácí!

Nevhodné vyjadřování na sociálních sítích může snadno skončit jako přestupek či trestný čin.

Dle ust. § 7 odst. 1 písm. a) zákona č. 251/2016 Sb., zákon o některých přestupcích se přestupku dopustí fyzická osoba tím, že jinému ublíží na cti tím, že ho zesměšní nebo jiným způsobem hrubě urazí.

Neomezená virtuální svoboda a anonymita má i na sociálních sítích právní rámec a hranice. Svým příspěvkem či jen komentářem můžete naplnit skutkovou podstatu hned několika paragrafů trestního zákoníku:

§ 181 - poškození cizích práv
§ 184 - pomluva
§ 345 - křivé obvinění
§ 355 - hanobení…
§ 356 - podněcování k nenávisti…
§ 357 - šíření poplašné zprávy
§ 364 - podněcování k trestnému činu
§ 365 - schvalování trestného činu
§ 404 - projev sympatií k hnutí směřujícímu
k potlačování práv a svobod člověka

Myslete na to, než napíšete nějaký ten „hate“ - děkujeme!

Mgr. Anna Svobodová

úředník správního a sociálního odboru