Město Kynšperk
od historie po současnost
Menší, ale značně stabilní složkou městského osídlení v Kynšperku nad Ohří bylo již v předhusitské době židovské etnikum. Nejstarší zprávy o jeho existenci jsou spojovány s velkým pogromem židovského obyvatelstva v Chebu v březnu roku 1350. Při rozptylu chebských židů, jenž pogrom vyvolal, se část z nich údajně uchýlila také do Kynšperku nad Ohří, kde tak židovská komunita buď vznikla nebo se již jako existující posílila. O jejím dalším vývoji chybějí až do třicetileté války písemné památky. Ledacos by mohl o něm odhalit zřejmě jen řádný výzkum náhrobníků židovského hřbitova na Zámeckém vrchu.
Stabilní etnickou menšinu tvořili mezi obyvatelstvem města Kynšperku nad Ohří Židé. Po občanském zrovnoprávnění židovských obyvatel s ostatními společenskými složkami u nás se ještě zvýšila jejich mobilita způsobující zvláště od počátku 20. století sílící vystěhovalectví této menšiny z města. Přestože zde bylo v roce 1884 spočteno ještě 113 židovských obyvatel, roku 1921 už to bylo pouze 24 Židů. V době, kdy byla značně početnější, vytvořila kynšperská židovská komunita spolu se Židy z okolních vsí vlastní náboženskou obec, která používala za modlitebnu dřevěné stavení venkovského typu vzniklé na jižním svahu Zámeckého vrchu zřejmě na přelomu 18. a 19. století. V městské zástavbě nevýrazná stavba sloužila tomuto účelu až do zániku zdejší židovské náboženské obce na počátku třicátých let 20. století. Na opačné straně Zámeckého vrchu ležel už od 17. století židovský hřbitov, na němž byli pohřbíváni židovští zemřelí i po zřízení nového městského hřbitova. V areálu hřbitova je nejlépe uchovaný úsek hradního valu se dvěma příkopy. V dolním příkopu a na valu se nachází 127 náhrobních kamenů, z nichž většina byla v letech 1987 - 1989 vztyčena zásluhou památkové sekce Klubu přátel Okresního muzea v Sokolově. Mladší část se nachází v horním příkopu a pokračuje k horní jižní ohradní kamenné zdi. Zde se nacházejí náhrobky většinou ze 2. poloviny 19. století a počátku století 20. Hřbitov byl za tzv. Křišťálové noci v listopadu 1938 poničen fašistickými fanatiky. Po roce 1949, kdy zde byl poslední pohřeb kynšperského akademického malíře a grafika Fritze Lederera (1878 - 1949), postupně zpustnul.
Studenti Akademické letní školy, pořádané nadací Evropské Comenium v Chebu, začali v rámci svého mimoškolního programu pod odborným vedením bavorského pověřence pro židovské hřbitovy pana Karla Schubského s očišťováním náhrobních kamenů.
V roce 2006 byla ukončena rekonstrukce hřbitovní zdi, která probíhala v letech 2005 - 2006 za finančního spoluúčasti Karlovarského kraje a státního rozpočtu z prostředků Ministerstva pro místní rozvoj ČR. Dále byly zhotoveny a osazeny nové kované brány a pěšiny v areálu samotného hřbitova, který je nyní přístupný veřejnosti.
Zároveň v roce 2006 bylo za přispění EU - programu Phare zhotoveno odpočinkové místo před tímto hřbitovem, Součástí této stavby jsou také nové pěšiny, které tvoří přístup k židovskému hřbitovu z prostoru Zámeckého vrchu.