OZNÁMENÍ O MOŽNOSTI NAHLÉDNUTÍ DO INTERIÉRU KATOLICKÉHO KOSTELA NANEBEVZETÍ PANNY MARIE v Kynšperku nad Ohří

Město Kynšperk nad Ohří oznamuje, že

počínaje datem 01. června 2020 a konče datem 30. září 2020 bude možno vždy

v pondělí a středu od 09:00 do 17:00 hodin

nahlédnout do interiéru kostela.

Město Kynšperk nad Ohří za tímto účelem zpřístupní boční vchod od nám. 5. května (viz zákres).                                                               

Historie

Kostel Panny Marie vznikl zřejmě společně s městem a jeho mariánské zasvěcení mohlo ovlivnit zdejší působení cisterciáckých mnichů z kláštera v blízkém německém Waldsassenu. Poloha kostela i v konfiguraci dnešní městské zástavby svědčí stále o místě, které zaujímal v rámci její nejstarší části. Kostel se stal ve městě dominantou nejen stavební, ale i významovou. Zřejmě již od jeho vzniku mu byla svěřena důležitá úloha centra zdejší církevní správy a fungoval jako kostel farní. V roce 1286, kdy se od vydání listiny Václava I. o Kynšperku nad Ohří v písemných pramenech opět dovídáme, udělil král Václav II. patronátní právo zdejšího kostela českému řádu křižovníků s červenou hvězdou. Řád, který založila Anežka, dcera krále Přemysla Otakara I., v roce 1233 při špitálu sv. Františka na Starém Městě pražském s posláním v duchovní správě a charitativní činnosti, patřil k významným oporám české královské vlády.

Kostelní okrsek ležící na mírně vyvýšeném místě jihovýchodně od vnitřního města sice velkým požárem v srpnu 1706 zasažen nebyl, ale starší podobu farního kostela Nanebevzetí Panny Marie bohužel neznáme. Rostoucímu počtu obyvatel města i farního obvodu již zřejmě nestačil a také jeho stavební stav nemusel být vyhovující. Proto jej nechal patron kostela řád křižovníků s červenou hvězdou zbourat a na jeho místě v letech 1721 až 1727 postavit v rozvinutém barokním slohu nový kostel. Stavbu vedl tepelský stavitel Jan Volfgang Braunbock, který pro křižovnický řád vystavěl na Loketsku více kostelů. Zkušený stavitel se mohl podílet i na vypracování stavebního projektu kostela, jehož autor není znám. Kostel byl pojat jako jednolodní s polygonálním presbytářem a dvojicí postranních věží umístěných do úhlů mezi loď a presbytář. Mezi věžemi zakončenými cibulovým zastřešením stál původně na vrcholu střechy ještě sanktusník, který zničil požár roku 1824. Z mobiliáře starého kostela byly v novém kostele použity pouze části, mezi nimiž vyniká plastika Madony z konce 15. století. Dodnes je v jižní kostelní zdi zasazen kámen s letopočtem 1543, který byl původně umístěn na staré kostelní stavbě a zřejmě upomínal na její obnovu v době stavebního ruchu za šlikovské vlády. Podle finančních možností pak bylo pořizováno nové zařízení a kostel jím byl postupně vybaven. Přibližně v době výstavby kostela vznikla před ním nově i budova fary. Dodnes dochovaná fara z 1. poloviny 18. století vytváří malebný kontrapunkt vznosné chrámové stavbě. Roku 1878 byla přestavěna kynšperským stavitelem Kašparem Jägerem (1819 - 1897) v neogotickém slohu, budova však zůstala nadále v podstatě barokní. Z bývalé farní zahrady se stal městský park. U kostela se nachází kaple Olivetské hory a před farní budovou barokní socha Panny Marie Immaculaty z roku 1713.

Freska v kostele Nanebevzetí Panny Marie

Na severní straně kostela Nanebevzetí Panny Marie byla, při rekonstrukci tohoto kostela v roce 2005, po demontáži oltáře Ukřižování nalezena malba oltářní architektury s postavami světců sv. Víta a sv. Diviše Pařížského a ústředním obrazem s biblickými výjevy.

Dle zjištěných informací lze konstatovat, že ústřední motiv na oltářním obraze znázorňuje zázrak nebo přímluvu sv. Barbory. Nejedná se o znázornění události z jejího života, ale o její přímluvné působení jako patronky dobré smrti. Legenda hovoří o tom, že jeden zločinec byl odsouzen na smrt naražením na kůl. V pozadí obrazu jsou znázorněni takto odsouzení delikventi. Jeden z delikventů všech svých činů litoval, chtěl se vyzpovídat a proto se modlil ke sv. Barboře. Ze svého kůlu spadl, doplazil se k blízkým příbytkům, kde byl knězem vyzpovídán, zaopatřen a bylo mu podáno svaté přijímání. Celý tento výjev je znázorněn v přední části obrazu. Nad tímto motivem se v oblacích vznáší sv. Barbora, která adoruje Nejsvětější Svátost a přimlouvá se za odsouzence. Motiv obrazu ukazuje na pradávná působení Rytířského řádu křížovníků s červenou hvězdou v Kynšperku nad Ohří, kteří uctívali sv. Barboru jako patronku dobré smrti také proto, že provozovali špitály, měli tedy zájem, aby jejich svěřenci odcházeli z tohoto světa dobrou smrtí, tedy smíření s Bohem i s lidmi.

Freska je signována malířem Dollhopfem z Tachova v roce 1727. Její výjimečnost je také v tom, že malba je kompletní včetně oltářní architektury a 13 postav světců a patronů. Tato freska byla v roce 2006 zrestaurována za finanční spoluúčasti Karlovarského kraje.

Podívejte se jak vypadá Kostel Nanebevzetí Panny Marie - Kynšperk nad Ohří. Virtuální prohlídka Vás tam dostane hned - https://www.virtualtravel.cz/kynsperk-nad-ohri/kostel-nanebevzeti-panny-marie.